PF 2020

Jestli dělám něco opravdu nerad, tak to, že zásadně neobtěžuji druhé a nežádám je o pomoc s věcmi, které si snadno můžu udělat sám! Mám jednoho kamaráda, který by mohl být přímo učebnicovou názornou pomůckou, jak s čímkoliv obtěžovat druhé: "Helé, nemoh' bys' zavolat Frantovi? Já od něj něco potřebuju! Já ti vysvětlím, vo co de - abys to pochopil - a až budeš mít chvilku, tak mu brnkni. Ale co nedříve, já to fakt nutně od něj potřebuju!". To je jen jedna z modelových situací, jak druhé dokáže úkolovat.

Nebo nedávno mi volal jiný kamarád tady z města. Že prý když mám ty možnosti, tak že by ode mě něco potřeboval zařídit. Že mají před panelákem křoví, které zarůstá už do půlky schodů a že už to půl roku řeší, co s tím, protože se tam už skoro nedá chodit. Tak lidem s domu slíbil, že mi zavolá a že to se mnou vyřídí. Že by potřeboval, abych zjistil čí to křoví je, respektive čí je ten pozemek. Abych sehnal kontakt na onoho majitele a abych mu nějak zavolal a nařídil, aby to přijel ostříhat. Řešili jsme to dopisováním přes mobil celý (!!) večer od osmi skoro do půlnoci. Manželku moje dopisování místo klidného večera již nebavilo a šla spát. Dokonce kolem třiadvacáté hodiny ještě sjel výtahem dolů aby mi udělal pár aktuálních fotek. Snažil jsem se mu naznačit, že takové maličkosti se dají řešit i jinak, než pátráním v registrech majitelů pozemků, jejich obvoláváním a přemlouváním k akci. Nepochopil. Nakonec jsem se osmělil a navrhl jsem mu řešení jednodušší, kterým lze sjednat nápravu hned další den ráno. Domluvili jsem se, že já vezmu ráno nůžky, on si vezme rukavice a křoví ostříháme spolu. Kupodivu jej nabízený postup uspokojil, slíbil, že mi pomůže a kolem půlnoci jsme oba mohli jít spát.

Ráno jsme se sešli přesně v osm, já ten "nálet" zkrátil aby nevadil na schodech, on to odnosil do kontejneru a za 10 minut jsme byli hotovi. Moc mi děkoval se slovy, že věděl, že je na mě spolehnutí a že věděl, že to nějak zařídím.

Nevím, jestli tenkrát pochopil, co jsme mu tím naznačil - tedy, že co si mohu snadno udělat sám, se druzí neotravují.

Když jsem se pak dopoledne podíval do katastru nemovitostí, koho že jsem to měl vypátrat, abych mu zavolal, aby přijel a aby ostříhal ... málem jsem spadl ze židle: onen pozemek vlastní sdružení nájemníků z jejich vchodu!

Přeji vám všem úspěšné vykročení do nového roku 2020, prožijte jej ve zdraví s elánem a úspěšně. A také vám přeji, ať vás letos neotravují někteří lidé s věcmi, které si mohou udělat snadno sami!